Výpověď bez udání důvodu v chystané novele zákoníku práce není, protože se na tom vládní koalice neshodla. Premiér Petr Fiala (ODS) ji ale přesto chce prosadit a bude pro to hledat podporu ve Sněmovně.
„Jednotlivé strany mají právo navrhovat úpravy a záleží, zda se pro ně najde většina v Poslanecké sněmovně. ODS pro tuto úpravu podporu hledat bude, protože větší flexibilitu pracovního práva považujeme za potřebnou,“ sdělil Novinkám premiér Fiala. „V konečném důsledku změna pomůže i zaměstnancům,“ dodal. Jak konkrétně, ale neupřesnil.
Novelu v dubnu poslal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) do připomínkového řízení s tím, že do ní tento výpovědní způsob nezařadil, protože není vyřešen sociální aspekt celé věci.
„Museli bychom si říct, jakým způsobem budeme garantovat, aby při použití tohoto opatření z pohledu předchozího zaměstnání neztratili lidé svoji životní úroveň,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Novinky.
To se ovšem nelíbí celé řadě koaličních poslanců. Místopředsedkyně občanských demokratů Eva Decroix už dříve potvrdila, že její strana pro výpověď bez důvodu shání podporu mezi ostatními poslanci. Byla by ale podmíněna vyšším odstupným, například ve výši šesti nebo osmi měsíčních platů. Pro zaměstnance by tak podle Decroix nebyla nevýhodná, rychleji by ho dostala na trh práce.
Odbory zvažují protesty
Názory na výpověď bez udání důvodu se liší nejen v koalici. Proti je například předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. A také odbory, které spustily kampaň pod heslem „Máte padáka, dneska my, zítra vy“. Chtějí veřejnost upozornit na rizika spojená se změnou zákoníku práce. Zdravotnické odbory dokonce už vyhlásily stávkovou pohotovost.
„Toto nás vrací v čase daleko zpět. Chceme těmto vládním návrhům říci jasné ne. Nemyslíme si, že by to mělo rozpohybovat trh práce,“ řekl předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo. „Předkládá se nám, jak jim to v Dánsku funguje, ale neříkají nám, že jejich zaměstnancům je zaručeno až po dva roky 90 procent mzdy,“ dodal s tím, že by mohlo dojít k protestům.
„Co se týká školství, tak je to úplně mimo. Konkrétně ve školství si dovedu představit, že by to vedlo k potlačování určitých názorů,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Naopak na zavedení tlačí zástupci zaměstnavatelů. Každá firma by si podle nich rozmyslela opatření používat, bylo by spíše výjimečné. Ale vnímají to jako narovnání vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
„Každý zaměstnavatel ví, že jestli si chce kvalitního pracovníka udržet, musí se k němu nějak chovat, platit mu odpovídající mzdu a poskytovat mu podmínky pro výkon práce. A mělo by to fungovat i opačně. I zaměstnanec by si měl uvědomovat, že když nebude pracovat kvalitně, může s ním pracovní vztah skončit,“ řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
- Novinky.cz -