Nová pravidla tak nakonec začnou platit až od 1. ledna 2025 a v odlišné podobě. Zaměstnanec si v každém měsíci určí jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, kterou pak zaměstnavatel nahlásí na sociální správu – vlastně si ji zarezervuje. Limit této hlavní dohody nemá přesáhnout 25 procent průměrné mzdy (aktuálně 10 500 Kč) a zaměstnavatel bude vědět, že z ní nebude odvádět pojistné, ale pouze srážkovou nebo zálohovou daň ve výši 15 procent jako dosud.

Systém rezervace bude možné kontrolovat v systému sociální správy. Zaměstnavatelé tak uvidí, že už tam je (či není) nějaká dohoda zarezervovaná. Bude to fungovat asi podobně jako systém uplatňování slev na pojistném za zkrácené úvazky, který odstartoval od loňského roku a zaměstnavatelé už s ním umí pracovat. 

U ostatních (předem neoznámených) dohod se bude odvod pojistného posuzovat buď jako zaměstnání malého rozsahu, kdy je příjem nižší než 4000 korun měsíčně a pojistné se neodvádí, nebo jako standardní zaměstnání s povinným placením pojistného. 

Vyšší (25%) limit u zarezervované dohody bude zaměstnavatel moct uplatňovat do doby, než zaměstnanec ukončí tento režim nebo ukončí dohodu.

Schválená novela myslí i na to, aby nedocházelo z různých důvodů k „blokaci“ zaměstnance zaměstnavatelem. Tento režim tak může na žádost zaměstnance ukončit i sociální správa, pokud jí zaměstnanec doloží ukončení dohody s daným zaměstnavatelem.

Podle expertů sice schválený návrh zdraží firmám brigádníky, a ti si navíc vydělají v případě více dohod méně peněz, ale aspoň má jasná pravidla na rozdíl od toho původního.

Jedna novinka v původně schváleném návrhu zůstává: už od letošního července budou muset zaměstnavatelé všechny dohody o provedení práce povinně hlásit České správě sociálního zabezpečení. 

Jaké změny u dohod už platí?

Některá pravidla pro dohody se změnila už v předchozích měsících. Stát je více posouvá ke klasickému pracovnímu poměru, zároveň z nich chce vybrat více peněz.

Už od letošního ledna mají dohodáři nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví.    

Pracovníci na dohodu si také můžou dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor. Zaměstnavatel jim musí poskytnout pracovní volno, i když bez nároku na peníze. A od ledna mohou čerpat i dovolenou. Vypočítává se tak, jako by dohodář pracoval na poloviční úvazek. Za odpracování každých 20 hodin mu vznikne právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené.