NERV v materiálu konstatuje, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. "Naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. Šlo nám o to politiky inspirovat. Záleží na nich, jaká kombinace řešení nakonec bude zvolena," uvedl ekonom Dominik Stroukal, který v NERV přípravu materiálu koordinoval. NERV zároveň upozornil, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let.

Například v oblasti trhu práce NERV konstatuje, že v Česku dlouhodobě chybí pracovní síla a vzhledem k demografickému vývoji se bude problém prohlubovat. Rada proto přináší návrhy, jak otevřít český pracovní trh kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí. Doporučuje také zpružnit zákoník práce, snížit odvody z nízkých mezd, změnit dávkový systém, aby víc motivoval lidi k práci, nebo omezit počet lidí v předlužení, aby se dostali na legální trh práce a nepohybovali se v šedé zóně. Ke zlepšení situace na trhu práce by podle NERV vedla i účinná zdravotní prevence, která by omezila absence zaměstnanců.

V oblasti vzdělávání NERV navrhuje zajistit dostupnost předškolní péče, snížit počet odkladů školní docházky, snížit počet lidí s nedokončeným vzděláním nebo zkvalitnit regionální školství. Ve vysokém školství by se podle NERV měl změnit systém finanční podpory studentů, stát by také měl usilovat o odstranění bariér pro uplatnění žen ve vědě, ve vedoucích pozicích a v politice.

Potenciál české ekonomiky podle NERV často brzdí neefektivní veřejná správa. Vládní rada proto navrhuje procesní audity na ministerstvech, vyhodnocování efektivity dotací nebo reformu samosprávy. Stát by také měl zavést jednotné inkasní místo pro daně i pro povinné odvody nebo zkrátit povolovací lhůty.

V oblasti bydlení by měl stát změnit zákony, aby se zrychlila individuální i komerční výstavba, doporučuje dále NERV. Stavební normy by se také měly srovnat se zeměmi jako je Německo a Rakousko, což by mohlo zlevnit výstavbu.

Co se týká investic, měl by stát podle NERV podpořit obce, aby investovaly finanční prostředky, které v posledních letech hromadí na svých účtech. Do budování infrastruktury by se měly zapojit i kraje, ve větší míře by se měly využívat i projekty financované soukromým sektorem (PPP) a Národní rozvojovou bankou. NERV také navrhuje, aby firmy mohly snáz uplatňovat daňové odpočty na výzkum a vývoj, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost.

Národní ekonomická rada vlády je odborným poradním orgánem kabinetu. Její členové především z řad ekonomů mají navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost.

NERV doporučuje větší důraz na zdravotní prevenci, může přinést miliardy

NERV doporučuje vládě větší důraz na zdravotní prevenci, je potřeba do ní investovat více peněz. Zlepšení zdravotního stavu populace může podle ní přinést růst HDP o 0,7 procenta ročně, tedy zhruba 15 miliard korun na daních. 

"Zdravotní stav obyvatel ČR je výrazně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady zdravotnictví a sociální systém a dále zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly," píše se v materiálu s tím, že stárnutí populace situaci ještě zhoršuje, přitom je ale třeba posouvat věk odchodu do důchodu.

"Dosažitelné zlepšení zdravotního stavu je z více než dvou třetin realizovatelné v oblasti prevence, zbytek připadá na zlepšení dostupnosti léčby," uvádí. Během 20 let se podle autorů návrhu koruna investovaná do prevence vrátí jako 1,7 koruny.

Podle odborníka na efektivitu zdravotnictví Jakuba Hlávky je zásadní, do čeho se peníze investují. "Ne všechna 'prevence' nebo 'motivace' je nákladově efektivní," napsal v reakci na návrh na sociální síti X. Na odborné konferenci minulý týden v Praze uvedl, že Česko potřebuje nákladovou efektivitu jednotlivých prvků prevence měřit, fungovat by podle něj měla speciální agentura podobně jako například ve Švédsku. Dlouhodobě odmítá způsoby motivace ke zdravějšímu stylu formou "sbírání bodů" nebo zpětného proplácení, protože motivují pouze už aktivní lidi.

Jako současné nedostatky českého zdravotnictví NERV uvádí kromě právě hodnocení nákladové efektivity prevence také nedostatečnou podporu zdravotní gramotnosti nebo podceňování významu osvěty a vzdělávání v oblasti zdraví. Velmi omezená je podle odborníků ekonomická motivace občanů ke zdravějšímu životnímu stylu. Kritizovali také nedostatečné zdanění zdraví poškozujících návykových látek včetně alkoholu, slazených nápojů a potravin s vysokým obsahem cukru.

"Navrhovaná opatření by měla sledovat především navýšení výdajů na prevenci v rámci stávajících zdravotnických rozpočtů, zajištění nákladové efektivity výdajů na prevenci, tlak na zapojení občanů na preventivních opatřeních, převedení nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny, zintenzivnění spolupráce zdravotních pojišťoven se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců a úpravy systému spotřebního zdanění," uvedli.

Ekonomický efekt NERV odhaduje na 0,7 procenta HDP ročně, měl by být vyšší výběr daní a odvodů a nižší počet pracovních neschopností. Pozitivní dopad bude podle materiálu na produktivitu práce, kapacitu a efektivitu trhu práce a stabilizaci nabídky práce. "Prevence a včasná diagnóza snižuje náklady následné léčby a zvyšuje její úspěšnost," doplnil poradní orgán.

Důraz na prevenci deklaruje i ministerstvo zdravotnictví. Lepší léčitelnost časně diagnostikovaných nádorů je motivací i k zavádění dalších screeningů různých druhů rakoviny, kterých se Češi mohou účastnit. Zájem je různý, od zhruba 60 procent žen, které chodí na vyšetření k odhalení rakoviny prsu, po zhruba čtvrtinovou účast na screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Vyjádření ministerstva zdravotnictví k dalším návrhům NERV ČTK zjišťuje.

NERV navrhuje usnadnit firmám s investicemi do vědy a výzkumu daňové odpočty

NERV navrhuje usnadnit firmám s vlastními investicemi do vědy a výzkumu daňové odpočty, a tím je motivovat k vyšší konkurenceschopnosti. 

"Je žádoucí a nezbytné identifikovat klíčové hrozby a překážky, které brzdí a limituji růst české ekonomiky, a zároveň využít všech příležitostí a potenciálu, který ČR má," uvedla rada ve zdůvodnění. Proto je podle ní třeba se dívat na firmy, které se snaží podporovat vlastní vývoj a výzkum, jako na průkopníky nových technologií. Ty povedou k tomuto cíli, a tudíž budou směřovat i zemi k vyšší konkurenceschopnosti mezi světovými hráči.

"Jelikož od firem neustále slyšíme v posledních letech výrazné obavy tento nástroj využívat, a naopak odpočty jinde ve světě zažívají růst zájmu, bylo by dobré se na celou problematiku lépe podívat a firmám proces usnadnit," upozornila rada.

Rada vyzvala ke snížení nejistoty a byrokracii. Nezbytná je ale podle ní změna přístupu finančních úřadů, společná školení, úprava postupů finanční správy či jednotný postup finančních úřadů. Je také třeba, aby byla k dispozici jasná metodika a zkušení vyškolení úředníci v praxi, kteří pomohou s komunikací kolem žádostí firem, což odstraní strach firem se k odpočtu daně hlásit.

Další pomocí by podle rady bylo vyšší zvýhodnění odpočtů pro malé a střední firmy. Velkou pomocí by bylo také prodloužení doby, dokdy lze odpočty uplatnit, podotkla rada.

- zpráva ČTK -