Nová úsporná opatření, kterými chce vláda posílit státní rozpočet, budou stát zaměstnance tisíce korun navíc. Hlavní roli zahrají nový poplatek za nemocenské pojištění, daň z nemovitosti nebo zrušení daňových slev.
Vláda ve čtvrtek představila nová úsporná opatření, která mají jasný cíl. Omezit výdaje, a naopak přivést do státního rozpočtu nové příjmy, které by mohly snížit tempo zadlužování státu.
„Kdybychom nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se vymkla z ruky,“ zahajoval premiér Petr Fiala tiskovou konferenci, kde byla opatření představena. Změny se promítnou v mnoha oblastech dnešního života Čechů. Součástí jsou primárně daňové změny, které se dotknou zaměstnanců i OSVČ.
Průměrná česká domácnost, pokud projdou všechny změny v aktuální podobě, pocítí opatření hned v několika základních bodech.
Po započítání zvýšených odvodů do státní pokladny, a naopak omezení státní podpory, na kterou byla průměrná česká rodina dosud zvyklá, půjde o tisíce korun za rok.
Za vodu o stovky korun navíc
U výdajů obyvatel, které poputují do státního rozpočtu, jde zejména o vyšší poplatky za vodné a stočné, které sice bude patřit do skupiny poplatků se sníženým DPH, nově ale bude daněno místo 10 procenty 12. V praxi se toto zvýšení na průměrnou spotřebu rodiny promítne v řádu stovek korun.
Nemocenské pojištění za tisíce
Další položkou v rámci výdajů bude nové nemocenské pojištění, které si budou částečně hradit zaměstnanci sami. Sazba bude 0,6 procenta, což má do rozpočtu přinést téměř 12 miliard korun ročně. Pro zaměstnance s mediánovou mzdou to bude znamenat další náklad ve výši asi 2600 korun za rok. Pro domácnost s dvěma pracujícími půjde tak o více než pět tisíc korun za rok.
Daň z nemovitosti na dvojnásobku
Pokud domácnost vlastní nemovitost, nemine ji ani navýšení majetkové daně. Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu Ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek. Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, a to od roku 2025. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, dojde ke zdvojnásobení daně. To bude v průměru znamenat výdaj pro majitele v řádech stokorun ročně.
Zásah do rozpočtu některých domácností budou ale ovlivňovat i změny daňových slev a státní podpory, na kterou byly zvyklé. Příkladem je zrušení takzvaného školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení.
Daňové slevy zmizí
Hlavním důvodem zrušení je podle vlády fakt, že benefit uplatňují zpravidla středně- a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco nízkopříjmoví po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Školkovné je zákonem stanovené na maximální částku ve výši minimální mzdy. V roce 2023 jde tedy o 17 300 korun.
Vláda mimo jiné navrhuje také snížení slevy na dani pro manželku nebo manžela, která se nově omezí výhradně na manžela či manželku pečující o dítě do tří let věku.
Podpora „stavebka“ oholena na polovinu
Nepříjemnou zprávou pro některé domácí rozpočty může být také snížení podpory stavebního spoření. Pro stávající i nové smlouvy se sníží na maximálně 1000 korun na rok.
